Gališkovy stránečky

NOHA

Říká se: "Zdravé kopyto - zdravý kůň! Koňská noha je nanejvýše důležitá část těla, a proto je třeba kopytům věnovat obzvláštní pozornost! Jestlipak víte, z čeho se vlastně kopyto skládá?

Kopyto: důležitá ochrana

Noha koně se skládá z prokrvených částí a jejich ochranného pláště z rohoviny - kopyta. Účelem kopyta je odpérovávat nárazy, které vznikají při dopadech koňských nohou na zem.

Chodidlo
Chodidlo je konkávně vyklenuté a velmi stabilní. Správně tvarované chodidlo se nedotýká země. Takzvaná "bílá čára", která chodidlo obkružuje, označuje místo, kde začíná vlastní stěna kopyta.

Stěna kopyta
Stěna kopyta se skládá z nártní stěny, postranních stěn, patkových částí stěn a rohových patek. Odpovídá lidským prstům na rukou a na nohou. Kůň tedy vlastně běhá po nehtech! Vnitřek kopytní stěny se skládá z navzájem prokládaných vrstviček, které jsou spojeny s kostí kopytní. Tím je kopyto pevně drženo na svém místě.

Střelka
Ve výši patky je kopytní stěna kopyta ohnuta dovnitř. Tam začíná střelka s rohovým střelem. Když kůň došlápne svou nohou na zem, má střelka kontakt se zemí. Nárazová vlna, která vzniká dopadem koňské nohy na zem, je částečně zachycena pružností střelky. Také při hmatových vjemech koně hraje střelka důležitou roli. Díky ní může kůň cítit půdu, na kterou postaví nohu, a terén, po kterém právě jde.

Korunka
To je vypouklý lem, proužek kůže nad kopytní stěnou, který obkružuje kopyto v místě, kde rohovina přechází v srst. Vylučuje cosi na způsob laku, který chrání rohovinu před přílišnou vlhkostí a před vysušením. Často se na ni nanášejí dodatečně i umělé laky, aby byla rohovina chráněna ještě lépe.

Kosti nohy
Noha koně je lehce srovnatelná s lidským prstem. Stěna kopyta odpovídá nehtům na našich prstech, bříška lidských prstů odpovídají u koně kopytní kosti, druhý článek našeho prstu se rovná korunkové kosti a první článek kosti spěnkové.

Jakým způsobem se kůň pohybuje

Spodní výběžek korunkové kosti v noze koně působí jako páka mezi kostí kopytní a kostí korunkovou a umožňuje pohyb nohy. Noha se může pohybovat díky dvěma druhům šlach. Jsou to:
Napínací šlacha, která probíhá přední částí nohy a je upevněna nahoře na kopytní kosti;
Ohýbací šlacha, která probíhá na noze vzadu.
Ke střelkové kosti, která se nachází vzadu na kosti kopytní, jsou upnuty části napínací šlachy, takže slouží jako tlumič nárazů. Váha koně je nesena stěnou kopyta (ne jeho spodní částí). Během kratičkých časových úseků, například při cvalu koně, nese celou váhu koně kopytní stěna pouze jedné jediné nohy!

Kostra koně

KOSTRA

Kostra normálního dospělého koně se skládá z 205 kostí a menšího počtu chrupavek. Kosti jsou spojeny v kloubech, překlenuty a upevněny pomocí vazů. Větší kosti tvoří konstukci, k níž jsou upevněny svaly. Kosti kostry jsou podpůrným rámcem pro tělo a současně zásobárnou vápníku a fosforu. Některé kosti také ve své kostní dřeni produkují červené a bílé krvinky.

1. lebka	17. kost kopytní
2. očnice	18. kosti sezamské
3. stoličky	19. hlezno
4. špičáky	20. kost holenní
5. řezáky	21. koleno
6. lopatka	22. žebra
7. kost ramenní	23. kost kyčelní
8. kost hrudní	24. kost stehenní
9. kost loketní	25. velký chochlík
10. kost vřetenní	26. kost sedací
11. zápěstí	27. obratle
12. vnitřní bodcová kost	28. lopatková chrupavka
13. vnější bodcová kost	29. nosič
14. kost záprstní	30. spodní čelist
15. kost spěnková	31. čepovec
16. kost korunková

Tento obrázek kostry koně zepředu ukazuje vstup do hrudníku - kostěný prstenec, kterým vtupují průdušnice a jícen do hrudní dutiny. Zezadu jsou ukázány pánevní kosti.
Na kosterním diagramu jsou znázorněny tři po sobě následující stupně trysku. Moment vznosu se všemi čtyřmi končetinami ve vzduchu ukazuje, jak jsou zadní nohy shromážděny díky akci hlezenního a kolenního kloubu, které jsou hlavní hnací silou.
Tři fáze skoku - odskok, let, doskok - opět ukazují v akci hlezenní a kolenní kloub, které umocňují skok a pomáhají zadním nohám překonat překážku. Jedinečná stavba přední nohy, která je připojena k tělu pouze vazy a svaly, ochraňuje páteř před následným šokem po doskoku.

Přidat komentář

ČÁSTI TĚLA -Zevnějšek koně

1-hlava, 2-šíje, 3-hrdlo, 4-hrdelní brázda, 5-prsa, 6-kohoutek, 7-lopatka, 8-ramenní kloub (kloub ohbu), 9-rameno, 10-loket, 11-předloktí, 12-zápěstí, 13-záprstí (přední holeň), 14-spěnka, 15-korunka, 16-kopyto, 17-hřbet, 18-žebra, 19-hruď, 20-podžebří, 21-mečová krajina, 22-bedra, 23-hladová jamka, 24-slabiny, 25-pupeční krajina, 26-šourek (u klisen vemeno), 27-kříž, 28-hrbol kosti kyčelní, 29-záď, 30-hrbol kosti stehenní, 31-stehno, 32-předloktí (kalhoty), 33-zánártí (tarzus), 34-nárt (zadní holeň), 35-spěnka, 36-korunka, 37-kopyto, 38-ocasRámec těla

Rámec těla je rozličný u různých plemen a užitkových směrů. Rámec je poměr výšky těla k jeho délce. (hodnotíme ho podle pravoúhelníku, rovnoběžky procházejí půdou, nejnižším místem kohoutku a kolmicemi, spuštěnými z kloubu ohbu a hrbolu sedacího). Rozeznáváme rámec vysokého obdélníku, rámec nízkého obdélníku a rámec čtvercový.
Vysoký obdélník: vyskytuje se zřídka, především u orientálních koní a dále u amerických klusáků. Kůň je krátký. Tento rámec těla je normální u hříbat.
Nízký obdélník: Vyskytuje se u anglických plnokrevníků i polokrevníků a u plemen západních. Délka těla převládá nad výškou.
Čtvercový rámec: vyskytuje se u orientálních plemen, zvláště u klisen. Délka těla se rovná výšce. Klisny jsou vždy proti hřebcům relativně delší.

Pohlavní výraz

Každý z rodičů má mít jasný pohlavní výraz. Hřebci, kteří vypadají jako valaši nebo klisny, do chovu nepatří.
Pohlavní výraz nejlépe posoudíme podle utváření hlavy (výraz očí), krku a pánve. Hřebec má mít hřebčí temperament. Hlavu má hrubší, někdy mírně klabonosou
Tvary klisny jsou jemnější, lehčí, štíhlejší. Má jemnější rovnou hlavu, štíhlejší krk, dobře vyvinutou dlouhou pánev. Končetiny jsou vždy slabší, jemnější.

Plemeno

Jak již bylo řečeno, můžeme po prohlídce koně zařadit do jedné za skupiny plemen. Bude patřit buď do skupiny koní východních-stepních (teplokrevníci), západních (chladnokrevníci), nebo popřípadě severských. (viz. Skupiny koní)
Chceme-li koně k těžkému tahu, posuzujeme samozřejmě negativně příliv krve teplokrevné. Vybíráme-li sportovního koně k chovným účelům, pak bude nežádoucí příměs chladnokrevné krve.
Při zařazování jedinců do chovu musí být předloženo osvědčení o původu, podle kterého se nejlépe určí plemenná příslušnost vybíraného zvířete.

Přidat komentář