RADĚJI UTEČ NEŽ BOJUJ
Základní instinkty u zvířat včetně koně představují snaha o přežití a rozmnožování. Koně žijí v divočině ve stádu, které vede dominantní hřebec, ale obvykle je ve stádu i dominantní kobyla. Je zajímavé, že koně mají základní instinkt pro vytváření dlouhotrvajících vztahů a vazeb. Vytvářejí tedy stádo nebo "harém", protože seskupení je pro ně bezpečné prostředí.
Harém
Když si dominantní hřebec vybere harém, jen zřídkakdy se bude ohlížet po nových kobylách.
Poslední studie zdivočelých koní v Americe ukázala, že průměrná velikost harému je jen pět zvířat - dominantní hřebec, dvě nebo tři kobyly a jejich potomek či potomci. Proces budování vzájemných vazeb ve stádu je omezen jen na vztahy mezi hřebcem a kobylou. Často se spárují dvě kobyly a vytvoří se mezi nimi silné přátelství. Mnoho času stráví vzájemnou péčí o zevnějšek. Podobně mladí hřebci, kteří si zatím nevytvořili vlastní harém, se sdružují do skupin "mládenců". V rámci struktury harému nebo stáda budou nejsabší jedinci skupiny, kteří by mohli být terorizováni, často vytvářet skupinku úzce spjatou s dominantním hřebcem. Tak se vyhnou výtržníkům a mají i zajištěný dobrý přísun potravy.
Pudy a pouta
Je to velmi zjednodušené vysvětlení způsobu života koně v divočině. K životu ve stádu a vzájemným vztahům vede všechny koně instinkt, což by se mělo brát v úvahu i při chovu koní domácích. Koně jsou od přírody společenská zvířata. Když je od stáda oddělíte, budou navazovat vztahy s náhradníkem. U domestikovaného koně se takovým náhradníkem může stát jeho majitel. Koně vytvářejí a projevují vzájemné vztahy různými způsoby. Jedním z nich je vzájemná péče o zevnějšek. Zvířata stojí hlavami k sobě a navzájem si okusují krk a hřbet. Je to činnost skoro vždy vzájemná, a pokud jeden kůň přestane, přestane i druhý. Tato vzájemná "služba" je účinným způsobem odstraňování parazitů Zároveň však udržuje přátelský vztah.
V převaze je síla
I domácí koně udržují na pastvině základní stádové pudy. Při pastvě většinou stojí při sobě. Je velmi zvláštní, když se jeden kůň vzdálí od ostatních. Struktura stáda poskytuje koním základní jistotu - bezpečnost plynoucí z početnosti. Na nebezpečí reaguje kůň útěkem. Ucítí-li jeden kůň nebezpečí a začne utíkat - dá se do pohybu celé stádo. Koně jsou pro život ve stádu dobře přizpůsobeni a dokáží navzájem komunikovat pomocí řeči těla/pohybem uší/, ale i různými hlasovými projevy. Je známo, že koně spí vestoje. Umožňuje jim to rychle reagovat na vzniklé nebezpečí.
Nikdy sám
Koně tráví většinu času pasením. Jsou klasickým příkladem zvířat, která žerou málo, ale často. Jejich střeva jsou stále udržována zpola naplněná, aby v případě nutného útěku neměli plná břicha. Další vývojovou adaptací koně je jeho životní zásada - raději uteč než bojuj. Souvisí to i s jeho zrakem. Kůň vidí téměř 360 stupňů a vzdálenost mezi očima a tlamou mu umožňuje vidět okolo sebe i při pasení. I když je kůň zvíře, které před nebezpečím raději uteče, bude se v ohrožení bránit kopáním a hryzáním. Kůň, který zůstane sám, projevuje známky stresu - pobíhá kolem plotu, ržá, snaží se přeskočit oplocení, aby se dostal k ostatním. Bez stáda se totiž cítí osamocený